Tento autor, s prakticky nevyslovitelným jménem, není pravidelnému čtenáři časopisu Ikarie tak úplně neznámý. Dvě z povídek obsažených v této knize již v tomto časopisu vyšly.
Asi první, co by Vás mohlo odradit, protože mě to skoro odradilo, jsou vychvalující informace na obalu a v předmluvě. takže jsem se do čtení pouštěl s takovým divným pocitem.
Navíc první povídka – Plná kapsa dharmy není nic moc… naštěstí ostatní povídky tu ůotvírací“ překonávají a to hned o několik délek. Pokud chcete vědět, jak by mohla vypadat budoucnost lidstva při různých scénářích s chutí se pusťte do čtení. Mohu Vám zaručit, že ani jedna z vizí budoucnosti lidstva není optimistická a třeba u povídky Čerpadlo šest, která dala celé sbírce jméno, jsem měl pocit, že taková budoucnost již začíná…
celkově se dá říci, že i když povídky zpracovávají již profláknuté témata, ať se jedná o nedostatek vody, nadvládu korporací nad světem, osud nesmrtelného lidstva nebo lidí biotechnologiemi do takové míry, že se již prakticky nedají považovat za lidi, je zpracování tématu vždy něčím zajímavé a originální.
jedinou výtku mám k autorově zálibě k otevřeným koncům, což spíš naštve než ponechá místo pro fantazii a vlastní zakončení příběhu, protože tak skvěle, jak by to asi vymyslel autor, to nezvládnu dokončit.
Takže jestli chcete vědět, jak chmurnou budoucnost Paolo Bacigalupi lidstvu předpovídá, běžte si tuto sbírku povídek koupit, četlo se to fakt skvěle.

Popularity: 88% [?]